Téma

VÍCEZDROJOVÉ FINANCOVÁNÍ A ZAPEKLITÁ DPH

Petr Jun dne 16.9.2015 žádné komentáře

Vícezdrojové financování a zapeklitá DPH

V předchozích článcích jsme se zabývali nejprve problematikou daně z přidané hodnoty a následně jsme řešili, jak správně nastavit systém zakázek v účetnictví neziskovky. V dnešním textu na obě zmíněná témata navážeme.  Na jednom z případů, které jsme řešili v posledních měsících, vám ukážeme, jak je možné se správně (ale i špatně) popasovat s problematikou daně z přidané hodnoty u zakázek, které jsou financovány z více zdrojů.

Problém z praxe

Nezisková organizace, plátce DPH, realizuje vzdělávací kurzy (podléhající DPH, nejedná se tedy o případ kurzů spadajících pod § 57 Zákona o DPH). Aby byla cena kurzů dostupná pro široký okruh zájemců, získala neziskovka na jejich pořádání dar. V souhrnu za celý rok dosahují příjmy z kurzovného zhruba stejné výše jako částka získaná darem.  K řešení tedy je: jak správně nárokovat DPH na vstupu – tedy kolik z DPH zaplacené dodavatelům může neziskovka oprávněně po státu požadovat zpět.

Selský rozum versus legislativa

Selský rozum říká, že když jsou tržby za kurzy ve výši 1 milion Kč, odvádět DPH se bude právě z těchto tržeb (DPH na výstupu).  Další milion je získaný darem. Nebylo by pak při financování 50/50 logické DPH na vstupu (tj. DPH, kterou platí neziskovka dodavatelům a požaduje po státu) krátit právě o 50%?  Dává to logiku, v praxi je to však nerealizovatelné.

Neziskové organizace mívají obvykle více podobných zakázek, jen s rozličným koeficientem. Smíchání těchto koeficientů a vytvoření jednoho společného by nemuselo odpovídat realitě. Kromě toho je výpočet koeficientu stanoven zákonem. Ocitáme se tedy v situaci, ve které bychom se vůči případné kontrole z FÚ velmi špatně bránili.

Samozřejmě se můžeme rozhodnout, že si nebudeme komplikovat život a DPH na vstupu nebudeme nárokovat.  Z pohledu bezpečnosti před finančním úřadem, je to nejméně riziková cesta. Ovšem z pohledu správného hospodáře nikoliv. Zbytečně by se totiž zvyšovaly náklady organizace.

Jak tedy postupovat správně, aby se neziskovka nedostala do sporu s finančním úřadem? A jak si může být jista, že si vůči státu nárokovala DPH v maximální možné míře? Naštěstí k této problematice existují soudní výklady, kterými se může řídit, resp. argumentovat v případném sporu.

Jako příklad poslouží rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 9 Afs 8/2013-42 ze dne 10. 10. 2013, ve kterém byla předmětem sporu výše nároku na odpočet DPH. Správce daně v tomto případě snížil odpočet daně u veškerých přijatých plnění, hrazených (byť i jen částečně) z obdržených dotací. Rozhodnutí odůvodnil tím, že je-li na činnost stěžovatele (byť i jen zčásti) poskytnuta dotace jako plnění, které není předmětem daně, nebudou přijatá zdanitelná plnění nikdy použita pro budoucí komerční účely výhradně, jak vyžaduje §72 odst. 5. Stěžovatel podal tzv. kasační stížnost a Nejvyšší správní soud konstatoval, že na úhradu prostřednictvím dotace je třeba pohlížet pouze jako na zdroj financování, přičemž pro výši uplatněného nároku je určující výhradně účel použití předmětného plnění.

Tento fakt je dle NSS v projednávané věci zcela zásadní. Použije-li se přijaté zdanitelné plnění výlučně na činnost podléhající dani (§72 odst. 1 písm. a) ZDPH), pak plátci vzniká plný nárok na odpočet DPH na vstupu. Výše zmíněný judikát se dokonce odvolává na několik judikátů Evropského soudního dvora, který má v otázkách DPH vyšší právní váhu než náš národní zákon.

Výsledkem tedy je, že organizace bude odvádět DPH pouze z tržeb* (nikoliv z darů samozřejmě) a uplatňovat odpočet bude ze všech přijatých plnění (ze všech nákladů, u kterých byla DPH vyčíslena) ve výši 100%.  Nicméně pozor – jedná se o konkrétní situaci, rozhodně nelze tyto závěry aplikovat univerzálně. Pro vyřešení každého případu je vždy potřebné konkrétní posouzení unikátní situace.

Zajímavým aspektem, který ještě zmíníme v souvislosti s darem, je výhodnost jeho použití tímto způsobem.  Z našeho textu totiž plyne, že náklady, které organizace vyúčtuje proti daru, jsou v částkách bez DPH. Pokud by organizace dostala dar na činnost, která by nebyla kofinancována tržbami (v případě našeho klienta zmiňované kurzovné), pak nárok na odpočet DPH nemá.

V souvislosti s vyúčtováním daru, které zmiňujeme v odstavci výše, přidáme ještě jedno doporučení. Pro snadné vyúčtování je třeba ještě před zahájením činností správně nastavit v účetním systému střediska/zakázky. Jen tak se vyhnete infarktovým situacím, které obvykle nastávají v den, kdy má být dar vyúčtován, a vy nevíte, jestli jste ho vyčerpali správně.

 

* Odvod DPH pouze z tržeb může být zkomplikován problematikou tzv. dotace k ceně, kterou zmíníme v některém z příštích článků.

Petr JunVÍCEZDROJOVÉ FINANCOVÁNÍ A ZAPEKLITÁ DPH

Join the conversation